Slavný příběh Antoina de Saint-Exupéryho Malý princ už inspiruje čtenáře ve více než 300 jazycích a dialektech. Hanáčtina se tak přidává k valaštině, hantecu a dalším nářečím, ve kterých tento ikonický příběh ožívá. Překlad s názvem Malé královské sênek vznikl díky sběratelce knižních vydání Malého prince Martině Dlabajové, která tentokrát ke spolupráci přizvala hanácké patrioty Miroslava Hrabčíka a Jana Krejčího a Hanácký folklorní spolek. Slavnostní křest knihy, kterou vydává Nakladatelství JOTA, proběhne 30. listopadu 2024 v hanácké obci Příkazy u Olomouce.
„Sbírám Malého prince už od dětství a nyní má moje sbírka přes 350 knih v nejrůznějších jazycích a dialektech. Právě proto jsem chtěla jeho krásný příběh přiblížit i skrze česká a moravská nářečí. Věřím, že překlad v hanáčtině si najde své čtenáře a okouzlí je stejně jako originál,“ říká Martina Dlabajová.
„Lêdi majó vězdê, ale tê nésó stény. Pro tê, keři cestôjó, só pruvodci. Pro inči nésó ničém, jenom maléma světylkama,“ sděluje vypravěči v knize Malé královské sênek. „Protože na jedné z tech vězd bôdô bévat a bôdô se na ni smát a dêž se podiváš v nocê na nebe, bôde to, jak dêbê se smálê všeckê vězdê. Tê bôdeš mět vězdê kery se ômijó smát!“
Kniha ale rozhodně není určena jen pro Hanáky – díky přiloženému slovníku výrazů si ji mohou užít i čtenáři z jiných regionů. „Malé královské sênek přináší možnost poznat hanáčtinu zblízka, rozšířit povědomí o regionálním bohatství a zažít Malého prince v novém, jedinečném světle. Příběh oslovuje všechny generace a nese poselství o přátelství, lásce a odpovědnosti,“ vysvětluje sběratelka a iniciátorka nových vydání Martina Dlabajová.
S překladem Malého prince do hanáčtiny M. Dlabajová oslovila hanácké patrioty Miroslava Hrabčíka a Jana Krejčího. O originální barevné ilustrace se postaral ilustrátor a grafický designér Marek Fišr.
„Když jsem byl osloven s žádostí o překlad Malého prince, byla to pro mě nejen výzva, ale i čest. Pro čtenáře hovořící hanáčtinou vzniká jen velmi málo knih, takže Malé královské sênek je pro ně vítaným čtivem,“ říká překladatel Miroslav Hrabčík. „Česky hovořící čtenáře zase pobaví nářečí, ve kterém Exupéryho metafory vyžadují někdy více zamyšlení. Jako Hanák jsem rád za každý počin, který pomáhá udržovat hanácké nářečí – a tím Malé královské sênek bezesporu je,“ dodává.
„S nápadem přišla Martina Dlabajová a patří jí za to poděkování,“ říká další překladatel Jan Krejčí. „Mám velkou radost, že vznikla kniha psaná hanáčtinou, a s pokorou bych si přál, aby se stala obdobou ‚Malého Bobše‘, kterého jsme kdysi četli jako povinnou četbu. Bylo by krásné, kdyby se dostala i do škol a umožnila nejmladší generaci seznámit se s hanáčtinou. Možná by je to přivedlo k zájmu o působení ve folklórním souboru,“ dodává.
„Hanácký folklorní spolek jako asociace pro udržení tradičního dědictví Hané podporoval projekt Malého prince v hanáčtině od samého začátku. Na povědomé próze ještě lépe vyniká kouzlo našeho nářečí a věříme, že i díky známému příběhu si najde knížka – i hanáčtina – další cestu k malým i větším čtenářům,“ doplňuje za partnery nové publikace Hana Pospíšilíková.
Edice překladů Malého prince do českých a moravských nářečí vzniká ve spolupráci Martiny Dlabajové s Nakladatelstvím JOTA. Od roku 2020 vyšly postupně Malé principál v brněnském hantecu, Malučký princ ve valaštině, Malej princ v podkrkonošském nářečí a Malušenký princ ve slováckém nářečí.
Kniha Malé královské sênek v hanáčtině je k dostání u knihkupců od 30. října 2024.
Slavnostní křest knihy Malé královské sênek proběhne 30. listopadu od 15.30 hodin v Příkazích na Olomoucku (pozvánka v příloze).
O autorech
Miroslav Hrabčík
Nadšený folklorista, hanácký patriot a propagátor hanácké mluvy pochází z Nákla. Hanáckému tanci a zvykosloví se věnuje od sedmi let, kdy začal tancovat v národopisném souboru Břehule, v hanáckém nářečí vyrůstal. Inspirací mu byli i prarodiče – dědeček z otcovy strany je autorem několika knih hanáckých povídek, stařečci z matčiny strany pak byli uznávanými osobnostmi v obci i mezi odbornou veřejností. Vystupuje též jako moderátor kulturních akcí. Své znalosti uplatnil i coby průvodce v Hanáckém muzeu v přírodě v Příkazích.
Jan Krejčí
Hrdý rodák z Příkaz, který se hanáckému folklóru a lidové slovesnosti věnuje od roku 1988. Ve své slovesné tvorbě často vzpomíná na svého dědečka Jana Směšného, kulaka z Příkaz, i osudy celé rodiny. Hanácký mužský kroj a Hanou hrdě prezentuje nejen v naší republice, ale velmi často i v zahraničí. V rámci jízdy králů v Nákle v roce 1993 zastával čestnou roli krále Ječmínka a dnes sám o sobě říká, že je hanáckým králem ve výslužbě.
Marek Fišr
Ilustrátor, grafický a digitální designér. Oba jeho rodiče pochází z Hané, takže zde strávil nemalou část dětství. Vybudoval si nejen vztah k moravskému folklóru, ale také se naučil základy hanáčtiny. Vystudoval grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Během studentských let se zdokonalil především v ilustraci, počítačové grafice, animaci i 3D grafice. Momentálně pracuje v nadnárodní korporaci v Brně. Ve volném čase hraje fotbal ve vesnici Hnojice na Hané.
Martina Dlabajová
Rodačka ze Zlína. Její nadšení pro studium cizích jazyků, které ji provázelo od dětství, ji zavedlo do Itálie. Na univerzitě v Padově vystudovala politické vědy a po skončení studia se rozhodla v Itálii zůstat. Dvacet let v této zemi úspěšně podnikala a vzdělávala se. Po návratu do vlasti vedla Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje. Touha po nových výzvách a snaha neustále pomáhat druhým ji přivedly k politice. V roce 2014 úspěšně kandidovala do Evropského parlamentu, kde působila deset let. Martina Dlabajová je vášnivou čtenářkou a knížka Malý princ ji provází celý život. Její sbírka vydání tohoto literárního díla patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Od roku 2020 iniciuje a financuje vydávání Malého prince v českých a moravských nářečích.
